Bhagavatham Village announces Bhagavatgita classes by Swamiji from 14th November 2020 onwards (Deepawali day). Please download BVTV app to learn the teachings of Gita from Swamiji.
První příklad opakuje pouze vykreslování jablek, kreslení jahody je mimo cyklus. Ve druhém příkladě seopakuje vykreslování jablek i jahod. Ve třetím příkladě nejdříve nakreslíme tři jablka, potom tři jahody. V pokročilé informatice se rozlišuje souběžnost a paralelismus, zde však do těchto detailů nebudeme zacházet.
Jsou definovány tak jasně, že lze elementárnost zkontrolovat automaticky. Algoritmus je přesný a krok za krokem definovaný proces, jehož cílem je řešení určitého problému. Jedná se o sekvenci instrukcí/operací, které mají být provedeny s vstupními daty, aby byl získán požadovaný výstup. Nejčastěji se s tímto pojmem setkáváme při programování, kdy se jím myslí teoretický princip řešení problému. Je to opak přesného zapsání kódu v určitém programovacím jazyce.
Rekurze je příkladem obecnějšího jevu odkazování nasebe sama, tzv. Sebe-reference se vyskytuje v jazyce (Třeba tato věta mluví sama o sobě.), knihách, divadle, filmu i matematice. Funkce mohou mít parametry, které ovlivňují jejich chování. To se hodí pro psaní obecných funkcí, které budou použitelné ve více případech – různé hodnoty parametrů povedou na různé chování. Parametry se většinou zapisují do závorek za jméno funkce. Když funkci voláme, musíme dodat hodnoty parametrů (opět typicky v závorkách za jménem funkce).
Přiřazovací příkaz x ← y odpovídá přelepení nálepky x na objekt označený nálepkou y. Jeden objekt tak může mít více nálepek (jmen), zatímco jedna nálepka se vždy odkazuje na jediný objekt. Přiřazovací příkaz x ← y nastaví hodnotu proměnné x na hodnotu proměnné y. Pomocí přiřazovacího příkazu můžeme také zvýšit či snížit aktuální hodnotu proměnné. Příkaz x ← x + 1 zvýší hodnotu proměnné x o 1, příkaz x ← x − 2 sníží hodnotu proměnné x o 2. Užitečná příprava na práci s proměnnými jsou úlohy, ve kterých programy mění stav zobrazený na plánku – například barvu skřítka nebo přítomnost kamenů.
Při praktickém programování používáme například příkazy provypsání textu na monitor, vykreslení obrázku, načtení informace ze souboru nebo uložení výsledku výpočtu do paměti počítače. Algoritmy se skládají z příkazů, které určují, co má počítač udělat (vypiš znak A, nakresli jablko, popojdi dopředu). Při programování je proto potřeba vědět, které příkazy máme k dispozici a jaký je jejich přesný význam. Významnou skupinou příkazů jsou příkazy pro vstup a výstup, které umožňují programu interagovat se světem. Samotný převod je stojí na myšlence, že pokud lze ze vstupního uzlu přejít jdo uzlu a do uzlu , tak vytvoříme nový uzel, říkejme mu . Tento uzel bude mít stejné vstupy a výstupy jako sjednocení uzlů a .
Má-li být postup algoritmem, musí skončit pro každý povolený vstup. Kontrola pouze omezeného počtu případů se může snadno vymstít. Kdo ví, https://regionhranice.cz/ třeba se ti povede ho vyřešit — buď dokázat, že vždy skončí, nebo naopak, třeba najít takové přirozené číslo, pro které neskončí.
Jindy mohou být vzory sice stejné, ale trochu jinak otočené a na rozpoznání těch stejných musíme zapojit prostorovou představivost. Příklady v této části staví především na „mikrosvětech“, což jsou jednoduchá, intuitivní prostředí s omezeným množstvím příkazů a současně zajímavou dynamikou. Jsou začleněny jak variace na často používané principy (želví grafika, robot na mřížce), tak originální variace jako kouzla nebo deaktivace bomby. V této komplexní příručce „Úvod do algoritmů“ jsme prozkoumali fascinující svět algoritmů a jejich význam v naší digitální společnosti. Naučili jsme se, co jsou algoritmy, jak fungují a jak se používají v různých oblastech, od sociálních médií po průmysl. Zamysleli jsme se také nad etickými výzvami a odpovědnostmi spojenými s používáním algoritmů.
No Schedules for this section.
No Schedules for this section.
